|
NĚCO MÁLO O NÁS...
Jmenuji se Veronika a
pocházím z kynologické rodiny. Tedy jenom z jedné poloviny a to
mamčiny. Kynologií se zabývám od roku 1994, to mi bylo teprve 13
let, když mi mamka s taťkou koupili prvního pejska, malého
knírače P+S Irina z Roznetu. S ním jsem prošla kynologickou abecedou
a složila svoji první zkoušku ZMMP. Také jsem se zúčastnila svého
prvního kynologického tábora v Lounech, kde jsem se seznámila s
novým kynologickým sportem - Agilitami.
V roce 1996 mi rodiče koupili dalšího pejska, byla jím opět malá
kníračka P+S Keyla z Roznetu. S oběma knírači jsem cvičila především
Agility a věřte, za pár let se dostavily i pěkné úspěchy.
S Irinem jsme složili do
dnešního dne 42x MA1, 84x MA2 a 10x MA3. V roce 1997 a 1999 jsme
získali titul nejvyšší a to Mistr republiky na I. a III. Mistrovství
ČR dětí a mládeže v Agility. Jsme držitelé titulu rez. CACAg a to
hned 2x. V roce 2000 jsme se spolu s Keylou a Andulkou (fenka mé
sestry) stali na Mistrovství ČR dospělých Mistry republiky v
paralelním závodu.
S Keylou jsme složily do dnešního dne 27x MA1, 58x MA2 a 13x MA3. V
roce 1998 jsme získaly titul nejvyšší a to Mistra republiky na II.
Mistrovství ČR dětí a mládeže v Agility. Jsme držitelé titulu rez.
CACAg a rez. CACIAg.
S knírači se běhá dobře.
Jsou to psi pro tuto kynologickou činnost jako stvoření, leč mé
srdce začalo prahnout po jiném plemeni. U nás v té době nepříliš
známé border collii.
Ale však to jistě
znáte... Když není člověk výdělečně činný a není ani plnoletý,
nemůže si moc vyskakovat a tak jsem prvně na prosbu, kupte mi
dalšího pejska, uslyšela dosti výrazné NE. Musím podotknout, že v
rodině s námi žila ještě kříženka Andy (ta patří mé mladší sestře) a
dokonce ještě jedna malá kníračka P+S Chita z Roznetu, kterou si
mamka pořídila, aby mohla mít svou chovatelskou stanici.
A když nebyla ta
vytoužená border collie a Agility se mi líbilo čím dál více,
zatoužila jsem, stát se rozhodčím. A ač mi bylo teprve 18 let,
přihlásila jsem se do kurzu pro rozhodčí. Přestože stát se rozhodčím
není nijak snadné, musíte nejprve složit vstupní test, poté
absolvovat nepočítaně hospitací a na závěr složit písemnou zkoušku,
kurz rozhodčích jsem úspěšně dokončila v září 2003. A tak se ze mne
stala regionální rozhodčí Agility.
Mezi tím však mé
odhodlání pořídit si borderku třeba ze své první výplaty nebo
dokonce umluvit neexistujícího ježíška bylo tak silné, že se mamka
přece jenom slitovala a za maturitní vysvědčení mi tu vytouženou
border collii koupila. A abych se přiznala, u jedné nezůstalo...
 |
